Notářka Silvie Dohnalová

Ve zkratce

  • Při založení SVJ na ustavující schůzi se přijetí stanov osvědčuje notářským zápisem.
  • Změna stanov formu notářského zápisu nevyžaduje.
  • Notář může na žádost osvědčit průběh shromáždění a přijatá rozhodnutí, což může pomoci při případném sporu.

Založení společenství vlastníků

Společenství vlastníků se zakládá schválením stanov. Stanovy se přijímají na ustavující schůzi většinou hlasů všech vlastníků jednotek, nebo shodou všech vlastníků na jejich obsahu (§ 1200 odst. 1 občanského zákoníku).

Notář je při založení potřeba ve dvou případech (§ 1200 odst. 4):

  • rozhodnutí ustavující schůze o přijetí stanov se osvědčuje veřejnou listinou, tedy notářským zápisem, který obsahuje schválený text stanov,
  • zakládá-li se společenství přijetím stanov všemi vlastníky, musí mít stanovy formu veřejné listiny.

Zakládá-li společenství jediný vlastník všech jednotek, stanovy formu veřejné listiny nevyžadují. Společenství vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku (§ 1204).

Stanovy musí obsahovat alespoň název se slovy „společenství vlastníků“, označení domu a sídlo. Sídlo se určuje v domě, pro který společenství vzniká. Není-li to možné, určí se na jiném vhodném místě. Dále práva a povinnosti členů, orgány a jejich působnost, počet členů volených orgánů a jejich funkční období a způsob svolávání, jednání a usnášení. Nesmí chybět ani první členové statutárního orgánu a pravidla pro správu domu a pozemku a užívání společných částí (§ 1200 odst. 2). Údaj o prvních členech statutárního orgánu lze po vzniku společenství ze stanov vypustit a nejde o změnu stanov (§ 1200 odst. 3).

Vlastníci jednotek zakládají společenství v domě, kde je alespoň pět jednotek a alespoň čtyři z nich patří čtyřem různým vlastníkům (§ 1198 odst. 1). V domě s méně než pěti jednotkami lze společenství založit jen se souhlasem všech vlastníků (§ 1199).

Změna stanov

Změna stanov patří do působnosti shromáždění (§ 1208). Forma veřejné listiny, tedy i notářský zápis, se při ní nevyžaduje (§ 1200 odst. 5). Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí je potřeba souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet (§ 1206 odst. 2). Každý vlastník má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech (§ 1206 odst. 1). Při změně stanov je proto třeba vycházet i z dosavadních stanov společenství.

Shromáždění svolává statutární orgán nejméně jednou do roka. Svolat ho musí i z podnětu vlastníků, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich. Neučiní-li to, svolají tito vlastníci shromáždění sami na náklad společenství (§ 1207 odst. 1). Nejsou-li k pozvánce připojeny podklady, musí mít každý vlastník možnost se s nimi včas seznámit (§ 1207 odst. 2). Program a návrhy usnesení je dobré formulovat tak, aby bylo zřejmé, o čem se hlasuje.

Osvědčení průběhu shromáždění notářem

Notář může na žádost osvědčit rozhodnutí orgánů právnických osob a průběh jejich jednání (§ 72 odst. 1 písm. e) notářského řádu). Při osvědčení průběhu shromáždění notář v notářském zápisu uvede místo a dobu konání, zaznamená přijatá usnesení a z průběhu jednání to, co je důležité pro posouzení řádného postupu (§ 77 odst. 1 notářského řádu).

Jiným druhem je notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby. Notář ho sepíše na žádost, pokud to vyžaduje zvláštní předpis nebo jde o skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku nebo o skutečnosti, které jsou podmínkou pro zápis do veřejného rejstříku (§ 80a odst. 1 notářského řádu). Zápis obsahuje i prohlášení notáře, zda bylo rozhodnutí přijato a zda je jeho obsah v souladu s právními předpisy a stanovami (§ 80a odst. 2).

Osvědčení průběhu shromáždění má smysl zejména tehdy, když:

  • se rozhoduje o věcech s velkým finančním dopadem, například o úvěru společenství, zástavě jednotky nebo o nakládání s nemovitými věcmi,
  • ve společenství panují spory a dá se čekat, že rozhodnutí někdo napadne,
  • dům má mnoho vlastníků a průběh hlasování je složitý.
Přehlasovaný vlastník může z důležitého důvodu navrhnout, aby o záležitosti správy domu rozhodl soud. Musí tak učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (§ 1209 odst. 1). Podle judikatury Nejvyššího soudu soud nejprve posuzuje, zda bylo usnesení přijato v souladu se zákonem a stanovami. Pokud ne, vysloví jeho neplatnost (§ 1209 ve spojení s § 258 a § 1221 odst. 1). 
Jen výjimečně uspořádá poměry vlastníků podle slušného uvážení (§ 1209 odst. 2). Na návrh může také dočasně zakázat jednat podle napadeného rozhodnutí (§ 1209 odst. 1). Notářský zápis o průběhu shromáždění může být v takovém sporu důležitým důkazem, o platnosti rozhodnutí však rozhoduje soud. Pokud shromáždění o řádně předložené věci nerozhodlo, protože nebylo schopné se usnášet, může se z důležitého důvodu obrátit na soud každý vlastník (§ 1209 odst. 3).

O čem shromáždění rozhoduje

Do působnosti shromáždění patří například (§ 1208):

  • změna stanov,
  • volba a odvolání členů volených orgánů a rozhodování o výši jejich odměn,
  • schválení rozpočtu, účetní závěrky a výše příspěvků na správu domu,
  • schválení druhu služeb a způsobu rozúčtování jejich cen na jednotky,
  • předchozí souhlas s úvěrem společenství, včetně jeho výše a podmínek, a s nabytím, zcizením nebo zatížením nemovitých věcí,
  • oprava, údržba nebo stavební úprava společných částí, která nevyžaduje změnu prohlášení, pokud náklady převyšují částku stanovenou prováděcím předpisem a stanovy neurčí jinak.

Modelová situace

Společenství v Bruntále s 24 byty chce schválit úvěr na zateplení domu. Část vlastníků je proti a výbor čeká, že hlasování může skončit u soudu.

Výbor požádá notářku, aby se shromáždění zúčastnila a osvědčila jeho průběh. Pozvánku, program a návrhy usnesení si předem projdeme. Notářka na shromáždění nestranně zachytí místo a dobu konání, přijatá usnesení a z průběhu jednání to, co je důležité pro posouzení řádného postupu. Pokud by někdo rozhodnutí napadl, má společenství k dispozici veřejnou listinu o průběhu shromáždění. Pokud by úvěr vyžadoval také zástavu jednotek, je k tomu potřeba předchozí souhlas shromáždění a písemný souhlas dotčeného vlastníka jednotky (§ 1208 písm. f) bod 4).

Jde o zjednodušenou ilustraci. Každou situaci je třeba posoudit podle konkrétních okolností.

Časté chyby

  • Nejasný program. Pokud pozvánka přesně neuvádí, o čem se bude hlasovat, může vést ke sporu o řádnost přijetí rozhodnutí.
  • Návrh usnesení až na místě. Text usnesení je lepší připravit a rozeslat předem.
  • Žádný záznam o průběhu. Zápis ze shromáždění se pořizuje i bez notáře. Zákon to u spolku ukládá v § 254 a pro společenství vlastníků se použije přiměřeně (§ 1221 odst. 1). Bez zápisu se obtížně prokazuje, jak se hlasovalo.
  • Notářský zápis tam, kde není povinný. U změny stanov ho zákon nevyžaduje (§ 1200 odst. 5). Může se hodit, když změna zasahuje do údajů zapisovaných do veřejného rejstříku (§ 80a odst. 1 notářského řádu).

Další služby pro SVJ

  • ověření podpisů členů výboru nebo předsedy na listinách společenství,
  • ověření kopií stanov, zápisů a dalších dokumentů (vidimace),
  • výpis z katastru nemovitostí a další výstupy z informačních systémů veřejné správy (§ 72 odst. 1 písm. j) notářského řádu).

Informace o založení společenství a změně stanov najdete také na webu Notářské komory České republiky.

Jak spolupráce probíhá

  1. Zadání. Pošlete nám pozvánku, program a návrhy usnesení, případně návrh stanov.
  2. Kontrola podkladů. Upozorníme na nejasnosti v programu nebo v návrzích.
  3. Účast na shromáždění. Notářka se shromáždění zúčastní a nestranně zachytí jeho průběh. Při účasti mimo kancelář náleží notáři náhrada za čas strávený cestou a cestovní výdaje (§ 20 a § 16 notářského tarifu). Odměnu lze za podmínek tarifu zvýšit (§ 9) a na zvýšení kancelář předem upozorní.
  4. Notářský zápis. Vyhotovíme notářský zápis o osvědčení a předáme stejnopisy.

Časté otázky

Musí být u změny stanov SVJ notář?
Občanský zákoník při změně stanov formu veřejné listiny nevyžaduje (§ 1200 odst. 5). U konkrétního společenství je třeba zohlednit i jeho dosavadní stanovy.

Kdy je notář při založení SVJ povinný?
Když se stanovy přijímají na ustavující schůzi, nebo když je přijímají všichni vlastníci. Výjimkou je založení jediným vlastníkem všech jednotek.

Co notář na shromáždění dělá?
Nestranně osvědčí průběh shromáždění v notářském zápisu. Zaznamená místo a dobu konání, přijatá usnesení a z průběhu jednání to, co je důležité pro posouzení řádného postupu (§ 77 notářského řádu). Sám nehlasuje a nikoho nezastupuje.

Jak dlouho lze rozhodnutí shromáždění napadnout?
Přehlasovaný vlastník se může z důležitého důvodu obrátit na soud do tří měsíců ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (§ 1209 odst. 1).

Kdy SVJ vzniká?
Dnem zápisu do veřejného rejstříku (§ 1204). Do té doby se ke změně stanov vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže stanovy vyžadují vyšší počet (§ 1201).

Co si má výbor připravit, když chce požádat o osvědčení shromáždění?
Pozvánku, program, návrhy usnesení a seznam vlastníků s jejich podíly. Čím dříve je pošlete, tím lépe lze upozornit na případné nejasnosti.

Právní stav ke dni 18. 11. 2026. Článek má informativní povahu a nenahrazuje posouzení vaší konkrétní situace.